Lucie – krásná žena, mladá maminka a nyní i tvář Madam Podprsenky. Rádi bychom Vám tuto výjimečnou dámu představily. Co pro ni znamená být ženou? Proč se přihlásila do naší soutěže a co má na prádle nejraději? Vše se dozvíte v krátkém rozhovoru!
Na jaře tohoto roku vyhrála naši již tradiční soutěž o TVÁŘ MADAM PODPRSENKY krásná mladá maminka Lucie, která nás okouzlila především svým milým úsměvem a taky tím, že to prádlo a svoji velikost 65G prostě umí nosit! 🙂 Pojdte ji s námi poznat trochu blíž!
„Je mi 28 let. Jsem veselá, společenská, upřímná a jako správný Beran umím být pěkně tvrdohlavá. Ráda trávím čas ve společnosti dobrých lidí. Když ale zrovna nikde nejsem, tak mám ráda knížky a filmy. Po svém boku mám 10 let svého partnera a máme spolu krásnou roční holčičku. Moje dcera je to, co mi momentálně dělá největší radost.“
„Dříve jsem byla ráda za takové prádlo, které hlavně splní svoji funkci, tedy že se do něj vejdu. Teď už ale vím, že můžu mít i prádlo na které se těším, až si ho obleču. Nyní tedy vybírám hlavně podle vzhledu. Obecně říkám, že když nakupuji něco na sebe, tak se do té věci musím ,,zamilovat“, a tuto taktiku volím i při výběru prádla. Konkrétně mám ale nejradši prádlo černé, krajkové.“
„Být ženou pro mě znamená zodpovědnost. Ať už, být dobrá partnerka, matka, starší sestra nebo kamarádka. Myslím si, že žena by měla být chápavá, obětavá a laskavá. Ale aby taková mohla být, musí mít ráda i sama sebe a být na sebe hrdá.
Být ženou pro mě znamená umět se radovat z maličkostí a naopak umět překonávat i velké překážky.“
„Chtěla jsem reprezentovat svůj příběh Popelky, která místo prince, nemohla najít padnoucí podprsenku a našla ji až v tomto skvělém obchodě. Chtěla jsem být součástí něčeho, na co můžu být hrdá a co můžu s čistým svědomím ostatím ženám doporučit.“
„Nebojuji, zdravě sebevědomá jsem proto, že většinu věcí ve svém životě jsem musela dokázat sama. Snažím se žít tak, abych vyšla sama se sebou a mohla se mít ráda a to se mi zatím daří. A co se těla týče, tak i přes to, že mám za sebou období vychrtlé i oplácané, tak s láskou k vlastnímu tělu jsem nikdy problém neměla. Je to asi tím, že to nepovažuji za tak podstatné. Člověk se má měřit a hodnotit podle jeho činů a tak přistupuji jak k sobě tak i k lidem ve svém okolí.“
„O Madam Podprsence mi, krátce po jejím otevření, řekla moje sestra. Slyšela na ni někde reklamu. Věděla totiž, že mám velký problém najít padnoucí podprsenku nebo plavky. Ještě teď si pamatuju, jak probíhala moje první návštěva. Byla jsem totiž naprosto nadšená z ochoty personálu, že můžu, po domluvě, přijet kvůli pracovní vytíženosti i po jejich otevírací době. Po příchodu do obchodu nabídli mému věčně netrpělivému příteli kávu a možnost se posadit. Dostala jsem na výběr asi z deseti různých podprsenek a i přes moji nerozhodnost, mi nikdo nedával najevo, že je zdržuji.“
„Dozvěděla jsem se, jak se podprsenka správně obléká a jak s ní nejlépe zacházet. Mám ráda osobní přístup a vím, že si mě a moji velikost v obchodě zaregistrovali a při odchodu mi paní prodavačka podala ruku na rozloučenou. Podle mého názoru má takto vypadat osobní a profesionální přístup. Nebylo to ale vše, při mé příští návštěvě, po několika měsících, si mě paní prodavačka pamatovala a zajímalo jí, jak mi moje podprsenka sedí. Seděla samozřejmě perfektně. Do takového obchodu jsem se prostě chtěla vracet.“